Finanční plánování

11. Finanční plánování

 

Zásady finančního plánování

1)    zásada úplnosti » plán by měl postihovat veškerou činnost podniku, i mimořádnou;

2)    zásada systematičnosti – fin.plán jde za určitým cílem a tím je maximalizace tržní hodnoty; měli bychom dodržovat určité metodické principy, přístupy;

3)    zásada přehlednosti a srozumitelnosti – aby plánu mohlo být rozuměno;

4)    zásada periodičnosti » pravidelná období po sobě jdoucí;

5)    zásada pružnosti – na měnící se podmínky na trhu;

6)    zásada klouzavosti – plánovací horizont nového fin.plánu by měl překrývat plán.horizont předchozího plánu;

 

Koordinace při sestavování finančního plánu

1)    časová – mezi krátkodobým a dlouhodobým fin.plánem;

2)    prostorovákoordinace mezi fin.plánem a ostatními ekonomickými plány v podniku;

 

Soustava ekonomických plánů v podniku

 

 

Finanční plánování – postup práce, metody

1)    stanovení plánovacího horizontu » na jak dlouho; rozhodnutí o velikosti 1 plán.období; rozhodnutí, jakou metodu fin.plánování použijeme;

2)    příprava dat potřebných k sestavení fin.plánu – z ostatních plánů podniku + makroekonomické prognózy;

3)    finanční analýza;

4)    sestavení fin.plánu;

5)    kontrola plnění fin.plánu;

 

Metody finančního plánování

1)    etkvitivníintuice manažerů; i tato metoda může mít dobré výsledky;

2)    statistické metody = proložení časové řady z minulosti do budoucna; často špatné výsledky;

3)    nejčastější = kauzální (příčinná) metoda – doporučovaná; dána 4 skupinami veličin:

a)     vstupní veličiny – pro další výpočet, skládají se ze tří zdrojů:

1)    data získaná z účetnictví, podnikové statistiky » zdrojem je podnik;

2)    ostatní ekonomické plány podniku;

3)    makroekonomické prognózy ohledně vývoje – např. devizového kurzu, inflace;

b)    žádoucí veličiny – zadáme si požadované hodnoty a snažíme se k nim dojít;

c)     výstupní veličiny – dopočítáme ze vstupních a žádoucích veličin na základě vzorečku;

d)    kontrolní – zajistí, aby např. HV v rozvaze byl stejný jako ten z výkazu zisků a ztrát atd.;

 

Krátkodobý finanční plán (platební kalendář)

-  v podobě cash flow sestaveného přímou metodou;

-                                                     potřeba kvůli:

1)    zajištění každodenní solventnosti podniku » aby nebyla platební neschopnost;

2)    co nejlépe vyrovnat fin.přebytek a nedostatek » nejlépe naložit s prostředky;

 

 

Problémy se sestavením platebního kalendáře

 

Délka plánovacího horizontu

-                                                     obvykle současně ve 3 plán.horizontech:

-       14 dní – 1 měsíc – v rámci toho sestavení platebního kalendáře po jedn.dnech » porovnáváme plánované denní pen.příjmy a výdaje;

-       čtvrtletní – po jedn. týdnech či měsících sledujeme pen.toky;

-       na celý rok dopředu – sledování po jedn.měsících či čtvrtletích;

 

Struktura příjmů a výdajů

-    příjmy: jisté a nejisté;

-    výdaje:

1)    odložitelné – vážeme na nejisté příjmy;

2)    neodložitelné –mají se vázat na příjmy jisté – ovšem to je v praxi téměř nemožné;

-   je třeba tvořit rezervy na nepředvídatelné výdaje (např. opravy)...

-   příjmy dále členíme:

1)    podle osob, které mají zaplatit;

2)    podle druhu příjmu (hotovost apod.)

-    výdaje dále členíme:

1)    podle osob, kterým máme zaplatit;

2)    podle druhu daného výdaje – závazek, hotovost, splátky úvěru, výplaty mezd;

Co s nadbytkem peněžních prostředků?

1)    Do banky s výpovědní lhůtou – nízký výnos, jednoduché, nestojí příliš na nákladech;

2)    Nákup CP - musíme mít znalosti obchodování s CP, je zde určité riziko, administrativní náklady, ovšem vyšší výnos;

3)    U stavebních společností = předzásobení – za nižší ceny; problém je uskladnění zásob » musíme pojistit; nebo např. na jaře mohou být ceny ještě nižší;

 

Jak vyrovnat peněžní nedostatky?

-                               co se týče příjmů:

1)    prodáme aktiva, které nepotřebujeme = obchodovatelné CP, materiál konkurenci (nevýhodné), polotovary jsou neprodejné a když už, tak s velkou slevou, výrobky a zboží s velkou slevou; faktoring » prodej pohledávek; stroje a zařízení – můžeme prodat na zpětný leasing = prodáme leasingové společnosti stroj a od toho okamžiku si ho od ní začneme pronajímat;

2)    získání dalších fin.zdrojů » úvěr v bance, ale žádost musí být dostatečně předem, abychom o něj nezažádali na poslední chvíli, pak už by s tím byly problémy; peníze od státu = dotace – velmi zřídka (musí být solventní) – pouze u firem s vysokým počtem zaměstnanců;

-                               co se týče výdajů:

1)    některé plánované výdaje odložíme » lepší načasování pen.toků;

2)    domluva s dodavatelem, že budeme platit pomocí směnky » delší doba splatnosti » snížení obchodního deficitu;

3)    jsme v platební neschopnosti;