spojovani podniku

Spojování podniků

Formy spojování podniků

-    z hlediska příbuznosti předmětu činnosti spojovaných podniků:

1)    horizontální – ve stejném nebo obdobném předmětu činnosti;

2)    vertikální – spojování s navazujícím předmětem činnosti (lesní závod + pila + výrobna nábytku);

3)    konglomerátní – podniky s odlišným předmětem společnosti;

-    z hlediska právního:

1)    na základě spolupráce podniků – tiché společenství, sdružení, kartel; do kartelů zasahuje Úřad na ochranu hospodářské soutěže (zakazuje, kontroluje), kartel může mít řadu podob – dodávky regionů, společné ceny, vždy to znamená omezení konkurence;

2)    na základě koncentrace kapitálu

Fúze (merger) – a) sloučení » A + B = A » jedna či více společností B se slučují do společnosti A » společnost B právně zaniká;

                           b) splynutí » A + B = C » 2 či více společností splývají do nové, právě vznikající společnosti C, A a B zanikají;

Akvizice = nabytí (majetku, kapitálu) – i sloučení; jedna společnost získala kontrolní podíl na B = akvizice kapitálového podílu » právní subjektivita společnosti je stejná;

Akvizice podniku = jedna osoba prodá podnik jiné osobě; společnost může prodat podnik – společnost tímto právně nezaniká;

 

Proč se chtějí podniky spojovat?

1)    motiv synergického efektu neboli efekt ve spojení částí do celku; podoba např. dodatečných výnosů, úspora nákladů (především fixních), efekty daňové;

2)    motiv investiční – podnik má hodně peněz, tak si koupí jiný podnik, hlavní roli hraje ČSH této investice;

3)    diverzifikace rizika – pivovary se spojují s mlékárnou, ale cena tohoto podniku většinou klesne;

4)    náklady zastoupení;

 

Metody obrany proti ovládnutí nepřátelskou firmou

1)    GREEN MAIL – nepřátelský investor skupuje akcie dané společnosti, což se manažerům té společnosti nelíbí, nabídnou tedy investorovi zelenou poštu » nabídnou, že odkoupí vlastní akcie za cenu vyšší než je tržní – investor prodá tyto akcie zpět dané firmě; druhý investor nakoupí tyto akcie od dané firmy, ovládne ji, musí je také koupit za vyšší hodnotu než je tržní;

2)    REPELENT NA ŽRALOKY = zvláštní úpravy ve stanovách, které je mají odradit; např., že každý rok se volí pouze 1/3 představenstva, ředitelů;

3)    JEDOVATÉ PILULKY – prolíná se s repelentem na žraloky; např. zvýhodnění, která jsou dána menšinovým akcionářům;

4)    Metody v podobě změny struktury aktiv – např. KORUNOVAČNÍ KLENOTY – akvizitor má zájem jen o 1 část společnosti – např. o budovu v centru města (klenot) – tak tu budovu společnost prodá, přestěhuje se na kraj města a pokračuje si dál v podnikání bez ovládnutí jinou společností; změna struktury v pasivech = majetek dané společnosti se vloží do zástavy;