dane
. Vliv zdanění na finanční rozhodování aneb daně a jak na ně
Daň (tax) = stanovená povinná a nevratná platba do veřejného rozpočtu.
Daňový subjekt = daňový poplatník nebo jako plátce daně, popř. obojí současně
Daňový poplatník = jeho příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani.
Plátce daně = osoba, která má povinnost odvést vybranou nebo sraženou daň od poplatníků d veřejného rozpočtu.
Daně
- přímé – platí se přímo z důchodu daňového poplatníka – např. daň z příjmu, majetku
- nepřímé
- ostatní – např. povinné pojistné, důchodové nebo nemocenské pojištění
Přímé daně
- důchodové – stanovuje se na základě výše dosaženého důchodu » daň z příjmu PO, daň z příjmu FO
- majetkové – stanovuje se z hodnoty majetku / z hodnoty převodu majetku » daň z nemovitosti, silniční, dědická, darovací, z převodu nemovitosti;
Nepřímé daně
- odvádí plátce daně; předpokládá se, že se převede na jiný daňový subjekt – na spotřebitele;
- DPH, spotřební daně, cla (pouze svým charakterem)
Ostatní daně
- odpovídají daním, v mnoha případech ale nejsou považovány za daně
- ZP = pojistné na veřejné zdravotní pojištění
- SP = pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- 
SP, ZP – podle OECD
Přímé daně
Důchodové daně
Daň z příjmu FO (fyzických osob) a PO (právnických osob)
Daň z příjmu u FO (natural person income tax)
- předmět zdanění u FO:
1. příjmy ze závislé činnosti (pracovně právní) a funkční požitky (např. funkční platy poslanců)
2. příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti
3. příjmy z kapitálového majetku (např. podíly na zisku v a.s., s.r.o.
4. z pronájmu (nemovitostí..)
5. ostatní příjmy (z příležitostné činnosti)
- když je FO jako účetní jednotka
- dílčí základ daně z podnikání = výnosy – náklady » to pak upravíme o některé položky jak zvyšující (+), tak snižující (-)
- položky zvyšující výsledek hospodaření = daňově neuznatelné položky:
1. náklady na reprezentaci (občerstvení, dary, pohoštění)
2. přesahují určitý limit (cestovné)
3. nebyly vynaložené na zajištění / udržení našeho výnosu
- položky snižující výsledek hospodaření:
1. výnosy osvobozené od daně
2. výnosy, které byly již jednou zdaněné (dividendy)
- když FO není účetní jednotkou, tak máme dvě možnosti:
1. vedeme daňovou evidenci » základ daně = příjmy – výdaje, dále zohledníme položky ↓/↑ tento rozdíl; zjišťujeme pouze položky, které jsou předmětem daně;
2. nevedeme daňovou evidenci » základ daně = % z příjmu » příjmy – výdaje (% z příjmu) –
zákonné pojistné
zemědělec = 80%
řemeslník= 60%
autorská činnost = uplatnění výdajů ve výši 30%
ostatní= 25%
Minimální základ daně – pro poplatníky mající příjmy z podnikání, má vést k postihu těch, kteří záměrně nevykazují žádné daňové příjmy.
- u nás je stupňovitě progresivní sazba daně, nejvyšší je 32%
Daň z příjmu PO
- PO jsou účetními jednotkami, předmětem daně jsou příjmy z veškeré činnosti
- Základ daně = výnosy – náklady + položky ↑HV – položky ↓HV – odpočitatelné položky;
- Odpočitatelné položky – daňová ztráta z minulých let, dary (může uplatnit i FO);
- Sazba daně
Přímé daně
Majetkové daně
Daň z nemovitosti (real estate tax)
Daň z pozemků a daň ze staveb.
Daň silniční (road tax)
Předmětem jsou silniční motorová vozidla, která slouží k podnikání či k jiné samostatně výdělečné činnosti.
Daň dědická (inheritance tax)
Jednorázová příjmová daň, předmětem je majetek nabytý zděděním.
Daň darovací (gift tax)
Jednorázová majetková daň. Předmět daně bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu.
Daň z převodu nemovitostí ( real estate transfer tax)
Jednorázová majetková daň, předmětem převod či přechod k vlastnictví nemovitosti, poplatník převodce (prodávající)
Nepřímé daně
DPH (value added tax)
- především dodání zboží a poskytnutí služeb je předmětem této daně
- dovoz zboží
- 19% = základní = veškeré zdanitelné plnění, s výjimkami v příloze v zákoně, kde je 5%
- 9% = snížená sazba (většina potravin, léky, knihy, časopisy, kultura, zdravotnická péče…)
Daň spotřební (consumption taxes)
Selektivní nepřímé daně, jejichž předmětem jsou následující výrobky:
- Minerální oleje
- Líh
- Pivo
- Víno a meziprodukty
- Tabákové výrobky
Cla (customs duties)
Svým charakterem patří do nepřímých daních, i když české právní přístupy se o nich jako o daních nezmiňují.
Ostatní daně
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
Důchodové a nemocenské pojištění.
Pojistné na veřejné zdravotní pojištění
5.2.4.Plátce daně versus neplátce daně
- Neplátci = malé subjekty na trhu, které nemohou ovlivňovat ceny » dáno stropem obratu, nad který se musí povinně odvádět (1 mil. Kč / rok);
Být či nebýt? (viz papír s tabulkami, který jsme dostali na přednášce)
- nacházíme-li se na konci obchodně-výrobního řetězce, je pro nás výhodnější být neplátcem DPH (pouze FO podnikatel s malým obratem);
- uprostřed obchodně-výrobního řetězce je výhodnější být plátcem DPH;
- jsme-li na začátku obch.-výr.řetězce (hypotetická situace) je stejně výhodné být plátcem i neplátcem DPH
5.3.Daňová úspora
Daně jsou důležité činitele ovlivňující většinu finančních rozhodnutí.
Daňové úspory DÚ = daňové štíty (tax shields)
Peněžní částka níž se sníží daňová povinnost v důsledku vzniku události, která zakládá nárok na snížení základu daně nebo na uplatnění slevy na dani.
DÚ = PSZD * SDzP
PSZD= položka snižující základ daně z příjmu
SDzP = sleva daně z příjmu
Příklad: Na jednotlivých příkladech ilustrujme vliv daňových štítů na generovaný zisk...
Výnosy = 400
Náklady = 200
Základ daně = 200 » daň 26% = 52 jednotek » 200 – 52 = 148 po zdanění
Nyní předpokládejme nárůst nákladů o 20 jednotek (např. úroky) » potom základ daně = 180, daň = 46,8 » 133,2 jednotek po zdanění
» vytvořili jsme náklady ve výši 20 a zisk nám to snížilo jen o 14,8 » část nákladů za nás zaplatil stát (5,2), těch 5,2 jednotek je naše daňová úspora = částka, o níž se sníží daňová povinnost; a pokud je to z titulu daňového nákladu či jiné skutečnosti daňové, vede ke snížení daně nebo daňové slevy;
Daňová úspora = 20 * 26% = 5,2
Daňová sleva = přímo daňová úspora
5.4. Jednotlivé vlivy zdanění na finanční rozhodování
Vliv zdanění na personální politiku
Čistý příjem pracovníka ČPP = mzda – SpojP – ZpojP – ZálDzP – SlevaDzP
ČPP = čistý příjem pracovníka
Mzda = hrubá mzda
SPojP = pojistné na sociální zabezpečení, 8%
ZPojP = pojistné na veřejné zdravotní pojištění, 4,5%
ZálDzP = záloha na daň z příjmu pracovníka
Abychom zjistili zálohu na daň z P, musíme nejdříve vypočítat tzv. Zdanitelnou mzdu.
ZdMzda = Mzda – SpojP – ZpojP
ZdMzda = zdanitelná mzda, do 100 Kč se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, od 100Kč dolu.
Čistý výdaj zaměstnance ČZV tvoří úhrn všech výdajů zaměstnavatele v důsledku výplaty mzdy po snížení o daňovou úsporu.
ČVZ = Mzda + SPojZ + ZpojZ – DÚOsN
DÚOsN = daňová úspora z titulu osobních nákladů
SPojP = pojistné na sociální zabezpečení, 26%
ZPojP = pojistné na veřejné zdravotní pojištění, 9%
Příklad: Zaměstnanci dáme hrubou mzdu = 10.000,- Kč
- SP 8% » - 800
- ZP 4,5% » - 450
- záloha na daně (vypočítaná ze zdanitelné mzdy)
zdanitelná mzda = hrubá mzda – SP – ZP – nezdanitelná část základu daně (38.040,- Kč ročně) » v tomto případě = 10.000 – 800 – 450 – 38040/12 = 5.580 zdanitelná mzda = 5.600 zaokrouhleně na stokoruny nahoru » u této částky jsme v rozmezí zálohy na daň z příjmu 15% (840,- Kč)
čistý příjem = 7.910,- Kč (10.000 – 800 – 450 – 840)
A kolik tento zaměstnanec bude ve skutečnosti stát jeho zaměstnavatele?
Zaměstnavatel za něj zaplatí 26% SP » 2.600,- Kč
9% ZP » 900,- Kč
a také mu musí dát tu hrubou mzdu » 10.000,- Kč
∑ 13.500,- Kč = celkový náklad – ovšem o tuto částku si, my jako firma, snižujeme základ daně.... :), tudíž při 26% zdanění pro nás tento zaměstnanec představuje daňovou úsporu ve výši 3.510,- Kč , čili nás to ve finále tahle sranda vyjde na 9.990,- Kč (13.500 – 3.510).
5.4.4.Vliv zdanění při volbě právní formy podnikání
Vliv zdanění při získávání finančních zdrojů
- úvěr = daňové úspory z úroků, ostatních administrativních poplatků s tím spojených, odpisy
- emise akcií či dluhopisů
- rozhodnutí, zda koupit na leasing (nelze odepsat) či na úvěr
Vliv zdanění při volbě formy odměny společníka
- s.r.o. » podíl na zisku se zdaňuje 15%, ovšem může se i vyplácet mzda – zde se ovšem musím podřídit různým daňovým rozmezím končícím až 32% zdanění (+ SP a ZP), ale vytváří se daňové úspory » vyplatí se to, pokud je mzda na velmi nízké úrovni...
Různé finty, které firmy rády používají v naivní představě „obejití“ daňové povinnosti
- společnost dá společníkovi dar, ovšem podle §2, odstavec 7 zákona O správě daní a poplatků je tento dar skrytá forma podílu na zisku......... a níže uvedené, podle stejného zákona, také...
- poskytnutí bezúročné a nenávratné půjčky společníkovi ↑
- zvýhodnění cen zboží pro společníka ↑
Vliv zdanění při založení společnosti
- máme dvě skupiny společníků:
1. s.r.o., a.s., družstvo, komanditista v k.s. » čistý podíl na zisku, zdaněný 15% společností
2. v.o.s. – není daňovým poplatníkem (výjimka dividend), zisk se zdaňuje až na úrovni samotných společníků; komplementáři v k.s. (jako ve v.o.s.);
Vliv zdanění při volbě sídla společnosti
- Kaimanské ostrovy » daňové ráje – zvýhodnění, pokud investuji odtamtud do jiných zemí = úspory na daních, zakrytí skutečného stavu financí;
Vliv zdanění na přijatelnou míru rizika
- pokud umožňuje zákon, že mohu snížit výnosy o ztráty z minulých let, budou podnikatelé více riskovat;
- možnost umořit daňovou ztrátu stimuluje k rizikovým investicím;
- u nás můžeme umořit celou ztrátu v 5 následujících letech;
Vliv zdanění při určení termínu prodeje akcie
- u FO: akcie, které prodáme do 6 měsíců od doby nabytí, musíme zdanit » pokud je prodáme později, je prodej osvobozen od daní » záměrem je, aby FO nespekulovaly s akciemi;
Vliv zdanění při investiční politice podniku
Nákupní cena = 20
1.rok odpis = 30% = 6
nyní zde máme z předchozího příkladu výnosy 400, náklady nyní 200 + 6 (to je ten odpis) » základ daně = 194, daň = 50,44 (-1,56 = snížení) a zisk tedy 143,56 (-4,4 = snížení);
- čím kratší bude doba odpisování, tím více budeme motivováni k tomu, abychom investovali
- investiční pobídky (stát) = slevy na daních
- dnes již není možný 10% investiční odpočet
Vliv zdanění při poskytování darů
- určité dary lze odečíst ze základu daně podle zákona = charita, vzdělání, kultura, sport;
- odečitatelná výše je různá:
1. u právnické osoby = dary do výše 5% základu daně, hodnota jednoho daru jedné osobě musí být min. 2.000,- Kč;
2. u fyzické osoby = až do výše 10% základu daně, min.hodnota daru = 1.000,- Kč;